Co je to meteorologie
Než se pustím na cestu plnou zajímavých faktů a zkoumání jednotlivých dějů, měli bychom si říci něco obecnějšího na úvod. Na mysli mám seznámení s vědou, která zkoumá veškeré tyto jevy a proto nám umožní se na naši pouť vydat.
Jak by se mohlo na první pohled zdát, je meteorologie jen vědou sestavující předpovědi počasí, které ale nejsou nikdy stoprocentní. Komu se ale vybaví, že má mnohem větší uplatnění a důležitost? Užití jejího výzkumu je mnohem a mnohem širší a větší. Nebýt jí, nesázelo by se včas obilí a ve vhodný moment nesklízelo, nemohli bychom vypouštět rakety a družice či satelity do vesmíru, což by mělo dalekosáhlé následky. Stačí snad zmínit, že by nefungovala mobilní síť, satelitní televize ani internet. Dále bychom při její absenci nemohli stavět větší budovy, cestovat letadly a loděmi, správně léčit některé nemoci ani minimalizovat následky živelných katastrof. Z důvodu takto rozsáhlého spektra zkoumání je meteorologie dělena na dílčí obory, kterými jsou například meteorologie aplikovaná, lékařská, družicová, horská, fyzikální, kosmická, inženýrská, mořská, lesnická, letecká, radarová, průmyslová, radiolokační, plachtařská, námořní, synoptická, technická a další. My se samozřejmě nebudeme zabývat všemi uvedenými obory, ale pojmeme meteorologii jako celek a prozkoumávat budeme různé děje a zákonitosti, které jsou základní a společné pro všechny její obory.
Ještě by mělo být zmíněno něco o historii této vědní disciplíny. Název meteorologie pochází ze 4. století př.n.l. z pojmu meteora, čímž se označovaly veškeré věci ve vzduchu. Nejstarším pojednáním o meteorologii je Aristotelova Meteorologica. Na vědeckou úroveň byla ale meteorologie postavena až v 1. pol. 17. stol. po vynalezení tlakoměru a teploměru. Jedná se tedy o vědu poměrně mladou (z hlediska vědeckého). Oblastí jejího zkoumání je atmosféra, konkrétně její nám nejbližší část-troposféra, kde se odehrávají veškeré zkoumané děje. Tato část atmosféry sahá až do 15 km, kde je ohraničena tropopauzou. Podíváme-li se podrobněji, můžeme říci, že se občas počasí dotkne i vyšší vrstvy, ale to jen ojediněle při vzniku mohutných bouří, ve kterých se tvoří vlivem silných vzestupných proudů tzv. overshooting clouds, neboli oblaky, které „přestřelí“ horní hranici troposféry. O tom ale až v některém z dalších dílů roosničky.