Zima 2009/2010
Přichází čas pro zhodnocení zimy 2009/2010. Ač v posledních padesáti letech průměrná teplota u nás prokazatelně stoupá, letošní zima tento trend výrazně porušila.
Poměrně chladný byl už říjen roku 2009 a to hlavně jeho prostřední dekáda, ve které nás zcela zaskočila a překvapila náhlá a na tuto roční dobu neobvykle silná sněhová kalamita. Tuto kalamitu přineslo silné a studené severozápadní proudění kolem tlakové níže nad východní Evropou. Během pondělí 12.10. začal foukat silný vítr (na hřebenech hor až 30m/s). V samotném týdnu od pondělí až do pátku napadl sníh téměř všude. Nevíce samozřejmě na místech s nadmořskou výškou nad 1000 m.n.m (i přes 70 cm). Oproti pondělní předpovědi, která očekávala sněžení se sněhovými jazyky a závějemi na celém území ČR, přinesla úterní předpověď upřesnění. Silné a trvalé sněžení mělo zasáhnout hlavně severovýchod republiky. V pátek nás zasáhl další frontální systém, během jehož přechodu napadlo až dalších 40 cm sněhu, který v kombinaci s větrem samozřejmě utvářel jazyky a závěje. Všichni byli touto týden trvající a náhlou kalamitou zaskočeni a veškerá infrastruktura ochromena. Dálnici D1 nebylo možné při provozu dostatečně proplužit a tak byla na několik hodin uzavřena. Zastaven byl i provoz na více než 15 tratích a mnoha menších zavátých silnicích. Energetici evidovali na 70 000 domácností bez proudu.
Co tuto kalamitu způsobilo? Hlavně nezvykle dlouhé severní proudění(při kalamitě trvalo týden, běžně však v tuto roční dobu trvá maximálně 2 dny). Počasí, kterým jsme si v polovině října prošli bylo teplotami typické pro prosinec(bylo 8 °C pod říjnovým průměrem) a sněhovou nadílkou běžné pro leden a únor! Velké ochlazení nám zapříčinila i velmi neobvyklá synoptická situace, kdy k nám studený vzduch pronikal koridorem tvořeným tlakovou níží nad východní Evropou a tlakovou výší nad západní Evropou.
A nyní pár kuriozit. Horští záchranáři nepamatují více než 30 let, že by museli vydávat lavinové nebezpečí už v říjnu. Na Lysé hoře ležel 1 m sněhu, což je známo naposledy z roku 1897. Ani v Krkonoších a Orlických horách nikdo z místních nepamatuje tak brzkou vydatnou nadílku. Klíčová byla také nepřipravenost přírody. Ještě týden před kalamitou bylo 27°C a stromům tedy ještě ani nebyl signalizován podzim(sníh napadl na zelené koruny) a stromy se proto pod tíhou sněhu ohýbali a tvořili místy těžko projízdné tunely na silnicích.
Fotodokumentace(zdroj tn.cz):
D1
Centrum Liberce
Sníh na zelených stromech
Jablonec nad Nisou
Pak už počasí pokračovalo v průměrných kolejích. Až do začátku prosince, kdy v první dekádě bylo až 10°C a podruhé dozrávaly některé plody(např. maliny). Nikdo tedy neočekával, že by nadcházející zima mohla být průměrná nebo snad i nadprůměrně chladná. Už následující týden nás ale částečně vyvedl z omylu. Zima se projevila 18.12., kdy bylo v Adršpachu naměřeno -18°C. V příštích dnech bylo ještě méně(Horská Kvilda -27°C) a přes den na většině území -10°C. Přišlo znovu i sněžení a po něm frontální systém od jihu, který přinesl mrznoucí déšť a ledovku, která nás doprovázela od 20.12. každodenně až do Vánoc.
Takto chladno nebylo jen u nás, ale i v celé Evropě(Anglie, Polsko, Španělsko, Francie a celá stř. Evropa).
Poté na začátku Vánoc přišla obleva(až +15°C) a státy postižené silným sněžením pustošily povodně. Do tajícího sněhu také pršelo.
Fotodokumentace zamrzlé Evropy(zdroj Novinky.cz):
Benátky
Ženevské jezero
Španělsko
Následné povodně-Bánská Bystřice
Ke konci prosince se zase počasí umírnilo, ale ne na moc dlouho. Další kalamita přišla už začátkem ledna.